Pondělní ráno po dovolené…otvírám svoji skříňku v práci. Pohled padne na úhledně seřazenou hromádku 10 sladkostí. Normální člověk by možná pochyboval, čokoholik stejně jako každý závislák má gramáž a obsah v oku. Kilo „margotu“…hlavou proběhne myšlenka kdo to sem dal, proč, za co…
Dovolená byla príma, ale tu ideální bych trávil někde pod Margotovníkem. Vysoký strom, co má modré listy, a větve tak nízko, že trhám vleže jeho plody. Admine, to není reklama, vypisuji se z dlouholeté závislosti. Jsem ten, co za kilo „studentské“ ochotně plave v únoru v Seči, aby vyhrál sázku. Zmrzlý jak DiCaprio na Titanicu (taky jsem málem podobně šel pod vodu).
Přitom vlastně nejde o čokoládu, ale spíše polevy a vyznavači těch kakaových „osmdesátek“ by nade mnou ohrnuli nos, asi jako heroinista nad pikařem. A když náhodou není hlavní zdroj, skočím si pro substituci…třeba v podobě kaštanů…vajíčko s překvapením, nebo dezert ve tvaru vozů podzemky…je to celoroční boj a hlavně s vědomím, že se blíží Vánoce. To znamená velká rodinná balení…a ta úleva, když už ze všech stran osekaná velikost má opět rozměry + 20% zdarma !!!
Není to tedy zdravá záliba, ale díky ní rozumím závislým i tomu, s čím bojují.
Rozhodl jsem se obsah skříňky s kilem cukrovinek ignorovat. Večer mi však jeden obal připadal narušený a já dostal strach, že by se mohl obsah zkazit. Obětoval jsem se a i když nelze vyloučit závadnost takového výrobku, raději jsem ji snědl. Mám tedy už jen 900g této pochutiny. Ale mám to pod kontrolou.
Další den je na stejném místě 12 sladkostí. Moc mne nezajímá jak to, jsem rád, že množírna funguje…jen mezi klasikou leží jedna s hrozinkami a část fialového obalu, kde je to uvedeno narušuje uniformní barevnost ostatních. S kozorožím puntičkářstvím všechny obaly přerovnám…a jdu si koupit do večerky oplatky…nerad bych narušil proces, kdy přibudou další…
Jsem na sebe pyšný, jak odolávám. Ačkoliv mi matematika nejde, lehce jsem spočítal, že do mého odjezdu domů jich bude k mání 24. Poté je odvezu a nechám proměnit na zcela neškodné bábovky…jak vidno, čokoholismus je při důsledném dodržování pravidel a sebekázni úspěšně léčitelný.
Věnováno těm, co chodí kolem mé skříňky...
