Thomas Lawrence je nazval Snílky dne. Muže s odvahou své sny uskutečňovat za cenu rizika, kdy mohou ve vteřině vše ztratit. Doba od jeho citátu výrazně pokročila a slovy Roberta Blye hodně mužům i ženám vzala.
Čas, politika země, hypotéky i existenční nejistota, to je to, proč jejich pohled začal ztrácet přirozenou divokost a tužby. Těm, kteří se z toho dokázali způsobem a chápáním života vyvázat patří od okolí závist, nepochopení, nebo jsou naopak inspirací. Někdo, kdo skáče ze stratosféry padákem, nebo leze bez kyslíku na osmitisícovku je považován často za šílence a lidé ho buď odmítají, případně se za něho modlí.Těžko je soudit za postoj, protože každý člověk má jiné hodnoty. Jsem schopen pochopit nadšence i ty, kteří se bojí. Odvaha má mnoho forem a každý má na ní jiný názor.
Když minulý týden zahynul Martin Trdla, světová špička v BASE, byl to logicky pro jeho okolí šok. Diskuze pod články o jeho úmrtí nabraly spád a kromě vyjádření účasti se objevilo velké množství hanlivých a urážlivých příspěvků. Někteří se prostě naučili používat internet jako ventil vlastního strachu a úzkostí. Myslím, že ani tento můj příspěvek jim náhled na vlastní chování neposkytne. Ani to není mým cílem.
Nekrolog bývá většinou o ztrátě a smutku. Jedna rovina však o těchto lidech říká, že zemřeli tak, jak žili, obklopeni tím, co měli rádi. Krutost života je v tom, že ne každý člověk bude s touto výsadou odcházet.
Věnováno s úctou všem, kteří zahynuli jako Snílci dne.
"Všichni muži jsou snílci. Ale ne všichni jsou stejní. Jedni, s nočními sny v utajených koutech mysli se ráno probouzí, aby na vše zapomněli, ti druzí, snílci dne, jsou nebezpeční chlapíci, snažící se své sny uskutečnit."
Thomas Edward Lawrence
