24 hodin na koloběžce, aneb poznámky nesportovce

20. 05. 2013 8:00:00
Připadalo by Vám vtipné se v noci prohánět na koloběžce po Stromovce? Mně ano. Po náročném týdnu, kdy připomínám špatně rozebrané Lego se courám asfaltkou a hledám místo, kde je začátek závodu 24 hodin na koloběžce. Přiznávám bez mučení, že doposud jsem na tomto vynálezu ujel cca 40 metrů. To když jsem na ni jezdil v práci a nutil šéfa, ať nám je koupí, kvůli rychlejší obsluze zákazníků s argumentem: „Na Hradě je taky měli, proč ne my?“. Neklaplo to.

„Brmbrm!...Smraďochu ....Smrdííííšššš!....Ty kravičkooooooo.....Ty kokso! Hory Hory ...infoinfo!....Nudlééééééé ....s mákem!, CECEjedůůůů. ...grázl. Přicházím k oranžové blikačce a ocitám se někde uprostřed stanového městečka, kde v různých intervalech kolem Vás sviští koloběžky a těmito pokřiky se dorozumívají závodníci na trati.Teda, aby se v té tmě našli :) . Patnáct týmů zde den a noc měří své síly ve štafetovém závodě. Akce, která měla dříve název s přívlastkem Le Stromovka je definovaná jako recesistická, zápal a výkony týmů už bych tak úplně neviděl. I běžným pohledem je vidět, že se na ten závod každý po svém svědomitě připravil. Někdo vsází na stravu, jiný na vytuněnou koloběžku či podporu na trati.

Zdravím se s týmem Horyinfo, za které se pokusím kus trati odjet. První optimismus mne opouští když zjistím, že jedno kolo měří cca 2,4 Km , navíc ani netuším kudy jet. Beru s kolegou Jendou horské kolo a jedeme to projet.

Můj nepokorný postoj začíná už tím, že mám na sobě rifle. „Tady dej pozor na tu díru“ukazuje na malý důlek uprostřed cesty. „Hmmm“ nechápu moc dobře, proč mi tu banalitu ukazuje. „Od zatáčky to jde dobře rozjet a nemusíš do toho tolik dupat, hlavně střídej nohy“ doporučuje Jenda. „Jenže já jinak než na pravou stejně nedokážu jet“ vysvětluji. „Nooo, víš, to třeba časem přijde samo, to střídání nohou“sděluje mi opatrně. „Na rovince před viaduktem to hodně drncá, drž se spíše na středu a pod mostem přibrzdi, ať za rohem nesrazíš třeba milence“. Projíždíme a musím připustit, že nic z toho, co říká mi na „horácu“ vůbec nepřijde. Následuje menší sešup dolů a jsme opět na startu.

Beru si reflexní vestu a čelovku. Mé lokálpatriotické srdce hřeje fakt, že jedu na koloběžce od Kostky, která se vyrábí u nás. Ano, když netrefím zatáčku, poletím na pusu přes moravská řidítka :).Poslední minuta před přebíráním štafety, poslední instrukce od Honzy: „Jo, a asi tě budou předjíždět děti, vyrovnej se s tím...“. No tak to bude super. „Hory Hory !!!“ slyším řítící se koloběžku. „Hory Hory !!!“odpovídám a po cestě přebírám štafetu. Odrážím se a vyjíždím do tmy. Z pohodlné asfaltky vjedu asi na kostky, protože mne to pěkně vyklepe. Následuje rovinka,mostek a pod ním onen důlek, který bezchybně trefím. Prásk, beru to spodní částí a vypadá to, že skončím na zemí. Nějak to vyrovnám a uháním tmou. Ani mi nedojde, že už jedu levou nohou, pravou ani necítím.Kolem projede první předjíždějící závodník...fakt dítě. Pomalu dýchám, jak astmatická veverka, přibrzdím a raději jedu po doporučeném středu, stejně tak kvůli případným milencům zpomalím pod viaduktem. Poprvé vzpomínám na povídku „Jak jsem jel Krále Šumavy“, stále ještě ve fází, že to dojedu. Konečně cíl, střídáme se, jdu se zapsat a sedám si. Za noc to takto otočím 4x. Když ve dvě ráno odcházím, zbývá do konce závodu 15 hodin. Lidé pospávají na karimatkách, ve stanech a čekají na startech.

Závěr: Tým Horyinfo obsadil 7 místo a já našel po ránu na svých nohách svaly, o kterých jsem neměl tušení. Děkuji tímto: Veronice, Jendovi, Honzovi S, Pepovi, Sabče, Sašovi, Maruškám, Ríšovi a ostatním, co se celých 24 hodin střídaly na koloběžkách.

Foto: Jan Stárek a tým HORYinfo

http://www.horyinfo.cz/

1.JPG

2.JPG

3.JPG

4.JPG

5.JPG

6.JPG

8.JPG

9.JPG

10.JPG

13.JPG

15.JPG

14.JPG

17.JPG

19.JPG

Autor: Lukáš Chmela | pondělí 20.5.2013 8:00 | karma článku: 10.33 | přečteno: 548x

Další články blogera

Lukáš Chmela

Máme ještě nárok na vlastní vlajku?

Tady měl být blog o tom, jak správně věšet vlastní vlajku. Patrně zbytečný, jako mé předcházející na toto téma. Staré pravidlo říká, že pokud někomu chcete zneuctít zemi a národ, stačí vlajku obrátit, třeba vzhůru nohama...

30.5.2016 v 7:00 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 800 | Diskuse

Lukáš Chmela

Noční vlci v Praze

Fotoreport z průjezdu Nočních vlků Prahou a s tím související protidemonstrace (Václavské náměstí / Olšanské hřbitovy 7.5.2016)

7.5.2016 v 22:30 | Karma článku: 18.56 | Přečteno: 1189 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Eisotrofobie

Při pohledu do zrcadla zjišťuji, že vypadám čím dál tím líp. A čím blíž tím hůř. V určitém věku by se žena už neměla zrcadla ptát, kdo je široko daleko nejkrásnější. Odpověď by se jí nemusela líbit a seznam jmen by byl nekonečný.

15.12.2018 v 11:43 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 517 | Diskuse

Helena Vlachová

O českém rasismu

Bohužel se u nás daří rasové nesnášenlivosti. Může to být díky některým výrokům našeho prezidenta, nebo i tím, že je tu Okamurova SPD

15.12.2018 v 4:39 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 3342 | Diskuse

Jan Andrle

Za všechno můžou... kamiony!

Inu, viníka máme, a to je přece cíl všech úředníků a jiných zodpovědných za vlastní selhání. A viníka teď označili dokonce ti nejpovolanější úředníci - ministr a šéf jemu podřízené organizace, která má se o dílo starat.

14.12.2018 v 21:32 | Karma článku: 40.28 | Přečteno: 2910 | Diskuse

Jaroslava Urbanová

Socka

Tak jsem si zase koupila jízdenku, tedy přesněji kupón, který mě opravňuje používat mastnou tyč, socku, MHD, městskou, jak je libo.

14.12.2018 v 16:50 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 862 | Diskuse

Martina Studzinská

Na útěku

Uháníme. nestíháme. Co nebo kdo nás honí? Kdo je ten nemilosrdný šéf, který nás neustále úkoluje a nemá s námi špetku slitování? Odpověď je překvapivá: Jsme to my sami. Nikdo jiný by k nám tak krutý být nedokázal.

14.12.2018 v 16:00 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 283 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1395

.

Najdete na iDNES.cz