Klan Zalomené ruky aneb pohled muže na dámské kabelky
Její nošení je pro ženy samozřejmost a pohodlnost je obětována na oltář stylu se stejným zápalem, jako nosí jehlové podpatky s hrozbou křečáků za zády. To odhodlání jsem si prvně uvědomil, když jsem potkal ženu, která měla sice tašku odloženou na sedátko, ale ruku měla nadále zalomenou a živě diskutovala s kolegyní.
Ještě jsem nenašel odvahu takto přejít s taškou Příkopy a Václavák, ale pravděpodobně tuším, že to nebude nic pohodlného :) . Zvláště proto, že velikostí tašky se násobí váha obsahu, který ženy umí plně využít. Kdyby o nich jednou psal J.X.Doležal, musel by dle svého vnímání připustit, že kromě totémů motorkářů, či tetovačů zde máme i totém Zalomené ruky.
„Jednou bych chtěla Birkinku“ zasnila se má známá nahlas. Oč jde, mi fakt delší dobu unikalo, než mi podstatu problému nastínil seriál Dokonalý svět, kde si kabelku tohoto jména pořídí nadějná modelka ze Sereďe. A nákup je ji schválen jako vhodná investice. Samosebou ji pak nosila na zalomené ruce.
Legenda praví, že v roce 1981 cestoval letadlem na trase Paříž - Londýn šéf firmy Hermés Jean-Louis Dumas a vedle něho se posadila zpěvačka Jane Birkin. Když si dávala tašku nad sebe do úložného prostoru, celý obsah se ji vysypal. Překvapenému Dumasovi vysvětlovala, že nikdo neumí vyrobit vkusnou kabelku, ze které by se nesypaly věci. To byl impuls ke vzniku ručně šité černé kabelky se zámkem a chlopní, zamezující vypadávání věcí. A tak se ji říká Birkina, Birkinka…
Jelikož se cena kabelky pohybuje něco mezi Citroënem C1 a bytem 2+1 v Praze, dlouho jsem na žádnou nenarazil. Když se mi to poštěstilo a já jednu bílou měl v rukách, musel jsem uznat, že bych se s ní celý den nechtěl tahat. Sama o sobě hodně vážila a to tak, že v případě přepadení s ní může dáma útočníka spolehlivě umlátit. A tak ukončím těch pár vět s obdivem k ženám, které jsou ochotny pro módu snášet nepohodlí, kterému se my muži ve většině případů rádi vyhneme.
Lukáš Chmela
Máme ještě nárok na vlastní vlajku?
Tady měl být blog o tom, jak správně věšet vlastní vlajku. Patrně zbytečný, jako mé předcházející na toto téma. Staré pravidlo říká, že pokud někomu chcete zneuctít zemi a národ, stačí vlajku obrátit, třeba vzhůru nohama...
Lukáš Chmela
Noční vlci v Praze
Fotoreport z průjezdu Nočních vlků Prahou a s tím související protidemonstrace (Václavské náměstí / Olšanské hřbitovy 7.5.2016)
Lukáš Chmela
Paříž v podzimní náladě
Pár víkendových okamžiků v Paříži. Město mnoha proměn a paradoxů.Tentokrát podzim barevně i černobíle.
Lukáš Chmela
Designblok 2015
Ve zkratce letošní Designblok skrze fotoaparát. Móda, moto, fotografie, užité umění...tentokrát v Průmyslovém paláci.
Lukáš Chmela
Zákaz pohřbívání babiček
Opravu tramvajového kolejiště v Holešovicích doplnil neznámý tvůrce svérázně. Při focení se divili i okolo pracující dělníci, patrně jim obsah unikl.
Lukáš Chmela
Mužatka
K ne zrovna pěknému nadpisu mne dovedla náhoda. Hledal jsem, co pod ním Google ukrývá. Kromě velké hromady fotografií na dané téma jsem objevil i foto mladé půvabné dívky, což moc nedávalo smysl. Foto mne dovedlo k jejímu blogu, kde začíná onen příběh o Mužatce.
Lukáš Chmela
Je suis Charlie (Francouzská ambasáda 8. 1. 2015)
Několik fotek z podvečera u Francouzské ambasády v Praze na Malé Straně. Poslední jako ilustrační je focená v Paříži a nese název Pařížská hlídka. Zřejmě i nadále bude běžnou součástí života Pařížanů.
Lukáš Chmela
Když hnědnou košile samozvaných gentlemanů
Zpráva, že existuje nálepka zakazující vstup lidem v outdoorovém oblečení do některých vybraných obchodů a restaurací, obletěla internetem rychlostí blesku. Jejím autorem je majitel jisté prodejny v Praze. Jmenuje se Michal Kučera. Akce částečně vnímána veřejností jako PR, částí jako nadsázka a nebo hloupá provokace. "Chtěli jsme s nadsázkou upozornit na tento nešvar. Cizinci si z nás často dělají legraci, že českého turistu třeba v Londýně poznáte podle pohorek, batůžku a kostkovaných kalhot,“ říká majitel obchodu Michal Kučera.
Lukáš Chmela
Potěmkinovy vesnice včera a dnes
Píše se rok 1987 a rodiče pracují na rekreačním středisku patřící Královopolské strojírně, které se nachází v obci Lipová - lázně. Právě skončila oslava Prvního máje. Komise pověřená MNV provedla prohlídku vnějších části budov a zhodnotila v celé obci výzdobu. Místní plátek Lipovský zpravodaj podrobil několik domů včetně našeho zdrcující kritice, protože jsme nic nezdobili. Nebylo to proto, že by byl otec disident, odbojář a dával tak najevo odpor k režimu. Prostě se na to všichni vykašlali. Vše by vyšumělo, kdyby se stížnost neposlala i do příslušné fabriky.
Lukáš Chmela
Hranice úcty a nevycválanosti
Jsem všeobecným zastánce práva na outdoorové oblečení všech, jež se to týká a mají potřebu ho nosit i ve městě. Přebírat však ve fleecové bundě Hi-tec vyznamenání od prezidenta republiky je silné kafe i na mne.
Lukáš Chmela
Zlatokopky aneb pravda virtuálního světa
Na světě je další video na téma Zlatokopky. Dvojice hochů Ondřej a Lukáš se přesunuje po Praze ve dvou italských autech. Jedno je Lamborghini a druhý starý zelený Fiat. Na svezení v tom prvním lákají nic netušící dívky a pokud zareagují kladně nabídnou jim místo Lamba svezení ve Fiatu pamatujícím porevoluční období. Z jejich odmítnutí vyvozují závěr a „drsnou realitu“, že jsou české dívky Zlatokopky. To poté prezentují na Streamu, kde tohle video visí.
Lukáš Chmela
Zpověď čokoholika
Pondělní ráno po dovolené...otvírám svoji skříňku v práci. Pohled padne na úhledně seřazenou hromádku 10 sladkostí. Normální člověk by možná pochyboval, čokoholik stejně jako každý závislák má gramáž a obsah v oku. Kilo „margotu“...hlavou proběhne myšlenka kdo to sem dal, proč, za co...
Lukáš Chmela
Raport z Paříže
A tak jsem prošel Paříž tentokrát z jihu na sever. A z východu na západ. Barva rtěnek Pařížanek je ustálená na škále jahodové červené až po odstín fuchsie. Bokovky vystřídaly vysoké pasy u kalhot všeho druhu. Kabelky se nenosí afektovaně na "gucciho pahýlu", ale v ruce, na rameni, nebo za uši. Muži nemají problém chodit s igelitkami (takže ani u nás si nenechte vnutit tuto středostavovskou zaprděnost). Ženy tu kouří cigarety na zastávkách, v parcích, na ulici i při jízdě skůtrem. Ve veřejných prádelnách sedí nejčastěji muži....a všichni tu běhají...dopředu, i pozadu, v předklonu, i záklonu...předbíhají se, dobíhají...běhají ve sportovním, v riflích, silonkách...až mi to často připomíná vtip o Zajíci a pervitinu. Nuže toto je pár fotek podzimní Paříže...Paříže umělecké, či zcela běžné.
Lukáš Chmela
Snílci dne
Thomas Lawrence je nazval Snílky dne. Muže s odvahou své sny uskutečňovat za cenu rizika, kdy mohou ve vteřině vše ztratit. Doba od jeho citátu výrazně pokročila a slovy Roberta Blye hodně mužům i ženám vzala.
Lukáš Chmela
Většina z nás viděla bradavku
Mám prostě rád vtipné reklamy a ty s pointou na konci jsou nejlepší. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si prostřednictvím YT chtěl pustit tu o Kladrubácích, respektive o pivu. Přes prázdný čtvereček na mne civí nápis: Toto video může být pro některé uživatele nevhodné. Přihlaste se.
Lukáš Chmela
Všichni budeme freš
Kult jídla na mne vyskakuje ze všech stran častěji, než nudná politika tohoto státu. Učí nás o jídle přemýšlet a pitvat ho na molekuly. Další x-tý letáček od usměvavé dívky zvoucí do nové „frešky“, mne nenechává na pochybách, že ještě dlouho nebude klid.
Lukáš Chmela
Hrdinové, žoldácí a věštecká koule J.X.Doležala
Za poslední období jsem přečetl desítky článků na téma hrdinové a žoldáci, týkajících se smrti 5 českých vojáků v zahraniční misi. Ten poslední je pro Reflex od J.X.Doležala a snad nejvíce podtrhuje schopnost odtrhnout se od reality, kdy podává vlastní výklad slov vojáků vyjadřujících se k motivaci bojovat v Afghánistánu. Stejně tak porovnává práci a její finanční ohodnocení u příslušníků našich jednotek a kontraktorů.
Lukáš Chmela
Jak jsem přežil workout
Moje zážitky s absolventy FTVS jsou veskrze jednoznačné. Týden na raftech mne naučil okamžitě používat překladový slovník frází typu: "Tam je vody málo". Většinou to znamenalo, že se nad vámi spolehlivě zavře hladina. Vzdálenosti, hloubku a šířku vždy dělí dvěma. To jsem si uvědomil při skoku do peřejí mezi dvě skály, které měly být vysoké 3 metry. Těch šest metrů mne nárazem potopilo i ve vestě hodně hluboko. Zaslechl jsem pouze dotaz jedné dívky jestli tam nejsou šutry. "My nevíme, jsme žádné zatim netrefili"...neslo se nade mnou do okolní vodní tříště. Převrhnutý raft si uměli skvěle užít, protože jsme si v ten okamžik všichni genderově rovni, jelikož studená voda z nás nadělala princezny...Z těchto akcí a fitness center jsem nabyl dojmu, že co exemplář, to jeden Tichonov. :)
Lukáš Chmela
Alternativní matky a ti druzí...
Je neděle odpoledne. Deštivo. V mé oblíbené jesenické kavárně hraje příjemně hudba a i přes větší počet návštěvníků by asi zběžný pozorovatel usoudil na poklidnou siestu. Sedím s přítelkyní u stolu a povídáme si.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |