Hrdinové, žoldácí a věštecká koule J.X.Doležala
Přiznávám, že nesouhlasím s tím, že se ČR podílí na těchto misích a je jedno zda jde o Kosovo, Bosnu, Irák nebo Afghánistán. Působení vnímám jako okupační a snahy vytvořit tomu nějakou krycí legendu o obraně naší země a demokracie za dostatečně průhlednou. Jedním dechem však dodávám, že mne opravdu nic nenutí plivat na smrt těchto vojáků, stejně jako na smrt kohokoliv jiného, včetně nepřítele.
Těm, co jim chtějí vzdát hold, bych však doporučil, aby jejich pieta respektovala to, co oni sami o sobě říkají a nevytvářela kolem nich těžko uvěřitelnou legendu. Také já mám několik známých a spolužáků v misích a tvrdí to, co tvrdili i Doležalovi. Hlavní motivací účasti na misích jsou finance a touha po dobrodružství. Rád bych podotkl, že na rozdíl od hasičů a záchranářů, kterým většinou na území ČR zůstalo jen to dobrodružství a neutuchajicí entuziasmus.
Afghánistán a jeho problematika je jak cesta v džunglí. To znamená, že si ráno prosekáte cestu a ta po vašem odchodu zase bezpečně zaroste. Jak to skutečně funguje bez příkras a květnatých slov ukazuje nejlépe snímek Armadillo o dánském kontingentu v Afghánistánu. I méně bystrý pozorovatel vidí, že vojáci sice úspěšně nabízejí chléb, avšak lidem, co umírají žízní.
Běžný obyvatel je chudý hospodář, jehož celý svět je domek, kráva a občasný výnos z dost problematické půdy. Jako takový má obavu o úrodu, po které mu Dánové šlapou v armádních botkách, potom má obavu, aby je Talibánci neviděli s vojáky a nakonec asi strach i z těchto vojáků. Pro takového člověka je jedno, jestli je to Rus, nebo Amík, v konečném důsledku to pro něj vyjde nastejno. Když mu Dán slibuje, že ho ochrání, hospodář se usmívá... asi ví své.
Kromě zcela odlišné řeči je dělí i chápání potřeb a kultur. Po odchodu vojsk se do 24 hodin vše vrátí do původních kolejí a pokud tam tedy zanecháme nějakou hmatatelnou hodnotu, bude to ta materialistická v podobě studny, mostu a přehrady. Víc nic.
Doležal porovnává práci našich vojáků oproti kontraktorům, které nazývá žoldáky. Vysvětluje, že čeští vojáci neradi ukazují emoce a touhu bránit svoji zem. Proto mluví o dobrodružství a penězích, kdyby to tak však bylo, stanou se raději kontraktory, protože těm se platí více.Doležal ví nejlépe, co si voják opravdu myslel a když říká dobrodružství, myslí vlast, když říká peníze myslí obranu svého státu. I když pominu fakt, že žold bylo označení i služného při ZVS, je to co tvrdí opravdu THC blábol. Peníze jsou to, co odlišuje žoldnéře od dobrovolníků. A pokud vím, i kontraktoři jsou z označení žoldák podráždění, byť je pravdivé.
Z toho, co vím o kontraktorech si troufám říci, že je ve všech směrech pro českého vojáka výhodnější mise a rozdíl plynoucí ve financích jsou právě kompenzace v nedostatcích. Myslím, že náš voják má rozhodně lepší servis po stránce právní, materiální, zdravotnické i co se pojíštění týče. V konečném důsledku i menší riziko smrti, než třeba kontraktor hlídající irácké politiky.
Rodiny 5 zabitých vojáků budou odškodněny. Myslím si, že je dobře, že se stát i armáda postará o pozůstalé. Částky půjdou řádově do miliónů. Jen bych chtěl podotknout, že doufám ve stejný postup u 20 vojáků, kteří zahynuli dříve a jejich úmrtí nebylo pod tak velkým mediálním a politickým tlakem. Pokud to povolaní přejdou bez povšimnutí, bude to políček nejen jejich patetickým proslovům, ale hlavně opravdové spravedlnosti a úctě.
Lukáš Chmela
Máme ještě nárok na vlastní vlajku?
Tady měl být blog o tom, jak správně věšet vlastní vlajku. Patrně zbytečný, jako mé předcházející na toto téma. Staré pravidlo říká, že pokud někomu chcete zneuctít zemi a národ, stačí vlajku obrátit, třeba vzhůru nohama...
Lukáš Chmela
Noční vlci v Praze
Fotoreport z průjezdu Nočních vlků Prahou a s tím související protidemonstrace (Václavské náměstí / Olšanské hřbitovy 7.5.2016)
Lukáš Chmela
Paříž v podzimní náladě
Pár víkendových okamžiků v Paříži. Město mnoha proměn a paradoxů.Tentokrát podzim barevně i černobíle.
Lukáš Chmela
Designblok 2015
Ve zkratce letošní Designblok skrze fotoaparát. Móda, moto, fotografie, užité umění...tentokrát v Průmyslovém paláci.
Lukáš Chmela
Zákaz pohřbívání babiček
Opravu tramvajového kolejiště v Holešovicích doplnil neznámý tvůrce svérázně. Při focení se divili i okolo pracující dělníci, patrně jim obsah unikl.
Lukáš Chmela
Mužatka
K ne zrovna pěknému nadpisu mne dovedla náhoda. Hledal jsem, co pod ním Google ukrývá. Kromě velké hromady fotografií na dané téma jsem objevil i foto mladé půvabné dívky, což moc nedávalo smysl. Foto mne dovedlo k jejímu blogu, kde začíná onen příběh o Mužatce.
Lukáš Chmela
Je suis Charlie (Francouzská ambasáda 8. 1. 2015)
Několik fotek z podvečera u Francouzské ambasády v Praze na Malé Straně. Poslední jako ilustrační je focená v Paříži a nese název Pařížská hlídka. Zřejmě i nadále bude běžnou součástí života Pařížanů.
Lukáš Chmela
Když hnědnou košile samozvaných gentlemanů
Zpráva, že existuje nálepka zakazující vstup lidem v outdoorovém oblečení do některých vybraných obchodů a restaurací, obletěla internetem rychlostí blesku. Jejím autorem je majitel jisté prodejny v Praze. Jmenuje se Michal Kučera. Akce částečně vnímána veřejností jako PR, částí jako nadsázka a nebo hloupá provokace. "Chtěli jsme s nadsázkou upozornit na tento nešvar. Cizinci si z nás často dělají legraci, že českého turistu třeba v Londýně poznáte podle pohorek, batůžku a kostkovaných kalhot,“ říká majitel obchodu Michal Kučera.
Lukáš Chmela
Potěmkinovy vesnice včera a dnes
Píše se rok 1987 a rodiče pracují na rekreačním středisku patřící Královopolské strojírně, které se nachází v obci Lipová - lázně. Právě skončila oslava Prvního máje. Komise pověřená MNV provedla prohlídku vnějších části budov a zhodnotila v celé obci výzdobu. Místní plátek Lipovský zpravodaj podrobil několik domů včetně našeho zdrcující kritice, protože jsme nic nezdobili. Nebylo to proto, že by byl otec disident, odbojář a dával tak najevo odpor k režimu. Prostě se na to všichni vykašlali. Vše by vyšumělo, kdyby se stížnost neposlala i do příslušné fabriky.
Lukáš Chmela
Hranice úcty a nevycválanosti
Jsem všeobecným zastánce práva na outdoorové oblečení všech, jež se to týká a mají potřebu ho nosit i ve městě. Přebírat však ve fleecové bundě Hi-tec vyznamenání od prezidenta republiky je silné kafe i na mne.
Lukáš Chmela
Zlatokopky aneb pravda virtuálního světa
Na světě je další video na téma Zlatokopky. Dvojice hochů Ondřej a Lukáš se přesunuje po Praze ve dvou italských autech. Jedno je Lamborghini a druhý starý zelený Fiat. Na svezení v tom prvním lákají nic netušící dívky a pokud zareagují kladně nabídnou jim místo Lamba svezení ve Fiatu pamatujícím porevoluční období. Z jejich odmítnutí vyvozují závěr a „drsnou realitu“, že jsou české dívky Zlatokopky. To poté prezentují na Streamu, kde tohle video visí.
Lukáš Chmela
Zpověď čokoholika
Pondělní ráno po dovolené...otvírám svoji skříňku v práci. Pohled padne na úhledně seřazenou hromádku 10 sladkostí. Normální člověk by možná pochyboval, čokoholik stejně jako každý závislák má gramáž a obsah v oku. Kilo „margotu“...hlavou proběhne myšlenka kdo to sem dal, proč, za co...
Lukáš Chmela
Raport z Paříže
A tak jsem prošel Paříž tentokrát z jihu na sever. A z východu na západ. Barva rtěnek Pařížanek je ustálená na škále jahodové červené až po odstín fuchsie. Bokovky vystřídaly vysoké pasy u kalhot všeho druhu. Kabelky se nenosí afektovaně na "gucciho pahýlu", ale v ruce, na rameni, nebo za uši. Muži nemají problém chodit s igelitkami (takže ani u nás si nenechte vnutit tuto středostavovskou zaprděnost). Ženy tu kouří cigarety na zastávkách, v parcích, na ulici i při jízdě skůtrem. Ve veřejných prádelnách sedí nejčastěji muži....a všichni tu běhají...dopředu, i pozadu, v předklonu, i záklonu...předbíhají se, dobíhají...běhají ve sportovním, v riflích, silonkách...až mi to často připomíná vtip o Zajíci a pervitinu. Nuže toto je pár fotek podzimní Paříže...Paříže umělecké, či zcela běžné.
Lukáš Chmela
Snílci dne
Thomas Lawrence je nazval Snílky dne. Muže s odvahou své sny uskutečňovat za cenu rizika, kdy mohou ve vteřině vše ztratit. Doba od jeho citátu výrazně pokročila a slovy Roberta Blye hodně mužům i ženám vzala.
Lukáš Chmela
Většina z nás viděla bradavku
Mám prostě rád vtipné reklamy a ty s pointou na konci jsou nejlepší. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si prostřednictvím YT chtěl pustit tu o Kladrubácích, respektive o pivu. Přes prázdný čtvereček na mne civí nápis: Toto video může být pro některé uživatele nevhodné. Přihlaste se.
Lukáš Chmela
Všichni budeme freš
Kult jídla na mne vyskakuje ze všech stran častěji, než nudná politika tohoto státu. Učí nás o jídle přemýšlet a pitvat ho na molekuly. Další x-tý letáček od usměvavé dívky zvoucí do nové „frešky“, mne nenechává na pochybách, že ještě dlouho nebude klid.
Lukáš Chmela
Jak jsem přežil workout
Moje zážitky s absolventy FTVS jsou veskrze jednoznačné. Týden na raftech mne naučil okamžitě používat překladový slovník frází typu: "Tam je vody málo". Většinou to znamenalo, že se nad vámi spolehlivě zavře hladina. Vzdálenosti, hloubku a šířku vždy dělí dvěma. To jsem si uvědomil při skoku do peřejí mezi dvě skály, které měly být vysoké 3 metry. Těch šest metrů mne nárazem potopilo i ve vestě hodně hluboko. Zaslechl jsem pouze dotaz jedné dívky jestli tam nejsou šutry. "My nevíme, jsme žádné zatim netrefili"...neslo se nade mnou do okolní vodní tříště. Převrhnutý raft si uměli skvěle užít, protože jsme si v ten okamžik všichni genderově rovni, jelikož studená voda z nás nadělala princezny...Z těchto akcí a fitness center jsem nabyl dojmu, že co exemplář, to jeden Tichonov. :)
Lukáš Chmela
Alternativní matky a ti druzí...
Je neděle odpoledne. Deštivo. V mé oblíbené jesenické kavárně hraje příjemně hudba a i přes větší počet návštěvníků by asi zběžný pozorovatel usoudil na poklidnou siestu. Sedím s přítelkyní u stolu a povídáme si.
Lukáš Chmela
Barevné dotyky léta
Další malba na tělo z projektu Šaty. Inspirováno starší kolekcí módního tvůrce V. Yudashkina. Děkuji za pomoc Monice Holubové a modelce Nikole P. Foto a bodypainting: Lukáš Chmela - KLEO visage
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |